Ochrana bezpečnosti, nebo zásah do soukromí?

Chtěli sledovat, co děláme na internetu. Až neuvěřitelné, že to někdo navrhl

Je to až těžko uvěřitelné, ale v roce 2025 se na stole českých úřadů objevil návrh, který by znamenal výrazné rozšíření státního dohledu nad internetovou aktivitou občanů. Ministerstvo vnitra ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu připravilo návrh vyhlášky, která by přikazovala poskytovatelům internetu zaznamenávat tzv. cílové IP adresy – tedy s kým přesně uživatel na internetu komunikuje.

Co měl návrh obsahovat?

V současnosti poskytovatelé uchovávají jen základní údaje – například kdy a odkud se uživatel připojil. Nově by však museli ukládat informace o tom, které konkrétní webové stránky a služby lidé navštěvují. Jinými slovy: stát by získal přístup k velmi přesnému přehledu o tom, co kdo na internetu dělá.

To vše pod rouškou „zvýšení efektivity vyšetřování trestných činů“.

Návrh zamítnuté vyhlášky

Opravdu by to pomohlo?

Podle policie by tato změna vedla k přesnějšímu vyhodnocování podezřelých aktivit. Mluvčí policie Ondřej Moravčík tvrdil, že nynější systém často nutí orgány vyžadovat údaje o stovkách IP adres najednou, protože není možné přesně určit, odkud pochází nelegální aktivita. Nová pravidla by prý tento proces zpřesnila a omezila počet „nevinně“ prověřovaných osob.

Objevila se i srovnání s telefonními hovory – že stát už teď sleduje, kdo s kým telefonuje (byť ne obsah hovorů), tak proč neudělat totéž i s internetem?

Kritika? Obrovská a oprávněná

Reakce odborné i laické veřejnosti na sebe nenechala dlouho čekat. Návrh byl okamžitě označen za nebezpečný a nepřijatelný zásah do soukromí. Kritici upozornili, že:

Z navštívených webů lze velmi přesně odvodit osobní informace – politické názory, zdravotní problémy, sexuální orientaci nebo náboženské přesvědčení.
Internetová aktivita je ještě citlivější než telefonní hovory – lidé zde hledají pomoc, sdílí osobní příběhy, hledají informace o citlivých tématech.
Evropské soudy už opakovaně rozhodly, že plošné uchovávání dat o internetových uživatelích je v rozporu s právem na soukromí.
Podobné návrhy už v minulosti neprošly – například v letech 2015 a 2022 byly zamítnuty právě kvůli jejich rozporu s evropskou legislativou.

Právní nejistota a varování ze soudních síní

Zároveň probíhá soudní spor mezi novinářem Českého rozhlasu Janem Cibulkou a Ministerstvem průmyslu. Jde právě o oprávněnost sběru provozních údajů.

I když Ústavní soud v minulosti potvrdil, že aktuální právní úprava je „v pořádku“, jedna ze soudkyň – Kateřina Šimáčková – upozornila, že takové sledování může vést k mapování osobního života lidí do detailu. Což by mělo být pro právní stát naprosto nepřípustné.

Jak to celé dopadlo?

Po silné vlně kritiky – nejen od odborné veřejnosti, ale i některých vládních stran – premiér Petr Fiala oznámil, že za jeho vlády taková vyhláška schválena nebude. Ministerstvo vnitra následně návrh stáhlo.

Ale zůstává po něm hořká pachuť a otázka: Jak je vůbec možné, že v demokratické zemi 21. století vznikne návrh, který by umožnil tak masové sledování lidí?