Kdo vymyslel Linux, kdo je jeho zakladatel a jak vzniklo první grafické prostředí?
1. Zrození Linuxu: Linus Torvalds a počátek revoluce (1991)
Linux, jak jej známe dnes, vznikl v roce 1991, kdy tehdy 21letý finský student Linus Benedict Torvalds vytvořil svůj vlastní operační systém jako alternativu k systému MINIX, což byl výukový Unixový systém používaný na univerzitách. Linus nebyl spokojený s omezeními MINIXu a chtěl vytvořit něco svobodnějšího a výkonnějšího.
V srpnu 1991 napsal slavný příspěvek na diskusní skupinu comp.os.minix, kde oznámil, že pracuje na novém volně dostupném operačním systému:
„Ahoj všichni, vyvíjím (zdarma) operační systém (jen pro zábavu), nebude to nic velkého a profesionálního jako GNU...“
Tento nový systém pojmenoval Linux – což je kombinace jeho jména Linus a slova Unix.
První verze jádra Linuxu (verze 0.01) byla vydána 17. září 1991 a měla pouze základní funkce. Postupně se k vývoji začala připojovat komunita programátorů z celého světa.
2. GNU a role Richarda Stallmana
Abychom ale pochopili celý příběh, musíme zmínit i Richarda Stallmana, zakladatele GNU projektu v roce 1983. Cílem GNU bylo vytvořit kompletně svobodný operační systém. Projekt měl téměř všechny potřebné komponenty – překladače, knihovny, shell – ale chybělo mu jádro.
Když Linus vytvořil své jádro Linux, vývojáři GNU jej začali používat společně se svým softwarem – a tak vznikl první plně funkční svobodný operační systém.
Z technického hlediska je tedy správnější mluvit o systému jako GNU/Linux, ale většina lidí používá zkráceně jen „Linux“.
3. Vznik prvního grafického prostředí v Linuxu
Linux byl původně čistě textový, tedy založený na příkazové řádce. Uživatelé tehdy pracovali pomocí terminálu, podobně jako na Unixu. Ale pro běžné uživatele bylo potřeba vytvořit grafické prostředí, které by umožnilo ovládání myší, okna a ikony – podobně jako Windows nebo macOS.
X Window System (X11) – základ grafiky
Prvním skutečným grafickým prostředím pro Unixové systémy – a následně i Linux – byl X Window System, známý také jako X11. Vyvinut byl na univerzitě MIT v roce 1984 a jeho verze 11 (X11) se stala standardem od roku 1987.
Linux začal používat X11 brzy po svém vzniku, a právě to umožnilo vývoj prvních desktopových prostředí.
4. První desktopová prostředí pro Linux
Jakmile bylo možné používat grafiku přes X11, vývojáři začali tvořit kompletní desktopová prostředí, která zahrnují panely, správce souborů, nabídky a další prvky.
FVWM a první pokusy (počátek 90. let)
Jedním z prvních lehkých „window managerů“ byl FVWM (F Virtual Window Manager), který byl populární kolem roku 1993. Nabízel jednoduché rozhraní a nízké nároky.
KDE – K Desktop Environment (1996)
Jedním z prvních profesionálně vypadajících prostředí byl KDE, jehož vývoj začal v roce 1996. Zakladatel Matthias Ettrich chtěl vytvořit jednotné a uživatelsky přívětivé prostředí pro Linux. KDE používalo knihovny Qt a přineslo pokročilé funkce jako panel, menu Start a více oken.
První verze KDE byla vydána 12. července 1998.
GNOME – GNU Network Object Model Environment (1997)
Kvůli licenčním problémům s knihovnami Qt začal v roce 1997 vznikat projekt GNOME, který stavěl na svobodných knihovnách GTK+. Zakladateli byli Miguel de Icaza a Federico Mena. GNOME mělo za cíl být úplně svobodné, flexibilní a modulární.
První stabilní verze GNOME byla vydána v roce 1999.
5. Shrnutí klíčových milníků
| Rok | Událost |
|---|---|
| 1983 | Richard Stallman zakládá GNU projekt |
| 1984 | Vzniká X Window System (MIT) |
| 1991 | Linus Torvalds vydává první verzi Linuxu (verze 0.01) |
| 1993 | Linux začíná používat X11 a window managery (např. FVWM) |
| 1996 | Spuštěn projekt KDE |
| 1997 | Spuštěn projekt GNOME |
| 1998 | Vydána první verze KDE |
| 1999 | Vydána první stabilní verze GNOME |
6. Dnešní stav
Dnes existuje mnoho desktopových prostředí pro Linux, například KDE Plasma, GNOME, Xfce, Cinnamon, Mate, LXQt a další. Každé má své výhody, filozofii a uživatelské rozhraní.
Linux se díky komunitě, otevřenému vývoji a flexibilitě stal základem pro mnoho systémů: od serverů přes desktopy až po chytré telefony (například Android).
Linux je výsledkem spolupráce tisíců lidí, ale jeho příběh začal u jednoho studenta – Linuse Torvaldse. Díky jeho práci a práci dalších průkopníků jako Richard Stallman nebo Matthias Ettrich se z Linuxu stal jeden z nejvlivnějších operačních systémů v historii.
📜 Hlavní a nejznámější distribuce
Zde jsou hlavní "rodičovské" distribuce + jejich potomci:
1. Debian
Servery, pokročilejší uživatelé - Extrémně stabilní distribuce s dlouhou podporou, základ pro jiné systémy.
- 📦 Správce balíčků:
.deb, APT - 🧱 Stabilní a konzervativní (málo časté aktualizace)
- ❤️ Skvělý pro servery a stabilní systémy
- 🐣 Potomci: Ubuntu, Linux Mint, Kali Linux
2. Ubuntu (postavené na Debianu)
Začátečníci, běžní uživatelé - Uživatelsky přívětivý, stabilní, oblíbený systém s velkou komunitou.
- 🖥 Uživatelsky přívětivá, ideální pro začátečníky
- 📦 Používá APT,
.debbalíčky - 🎨 Různé oficiální varianty (Kubuntu, Xubuntu, Ubuntu MATE…)
- 🌍 Obrovská komunita a podpora
3. Linux Mint (postavený na Ubuntu/Debianu)
Jednoduché prostředí podobné Windows, ideální pro začátečníky vhodné na přechod z Windows
- 🎯 Zaměřený na co nejjednodušší přechod z Windows
- 🧰 Přibalené kodeky, ovladače atd.
- 💻 Cinnamon desktop – velmi podobný Windows
4. Fedora
Vývojáři, testování novinek - Moderní, rychle se vyvíjející systém s nejnovějšími technologiemi.
- 📦 Používá balíčky
.rpm, DNF správce - 🔄 Velmi aktuální software – bleeding edge
- 👨💻 Vývojově podporovaná Red Hatem
- 🧪 Často testuje nové technologie pro Red Hat
5. Red Hat Enterprise Linux (RHEL)
- 💼 Komerční distribuce – stabilní, dlouhá podpora
- 🏢 Určeno pro firmy, servery
- 🔧 Potomek: CentOS Stream, Rocky Linux, AlmaLinux
6. Arch Linux
Pokročilí uživatelé - Minimalistický systém pro ty, co si chtějí vše nastavit sami.
- 🎯 Rolling release (žádné verze – stále aktuální)
- 💡 Pro zkušené uživatele – vše se nastavuje ručně
- 📚 Skvělá dokumentace (Arch Wiki)
- 🐣 Potomci: Manjaro
7. Manjaro (postavený na Archu)
Středně pokročilí - Uživatelsky přívětivější verze Arch Linuxu, vhodná pro každodenní použití.
- 💚 Uživatelsky přívětivý Arch
- 🧰 Automatické instalace, GUI instalátor, repozitáře
- 🎨 Varianty: XFCE, KDE, GNOME
8. openSUSE
Pokročilejší uživatelé, firmy - Stabilní a výkonný systém, ideální i pro servery. Verze Leap a Tumbleweed.
- 🐍 openSUSE Leap (stabilní) a Tumbleweed (rolling)
- 📦 RPM + Zypper správce
- 🔧 Nástroj Yast – snadná správa systému
- 💼 Vhodné i pro servery
9. Slackware
- 🧠 Velmi tradiční, minimalistický Linux
- 🧪 Vhodný pro nadšence a pokročilé
- 🏗 Nepoužívá moderní správce balíčků jako APT nebo DNF
10. Gentoo
- 🔨 Kompiluješ si software sám dle potřeb
- 🚀 Extrémně přizpůsobitelný
- 🧠 Pro technicky zdatné a trpělivé
11. Kali Linux (na Debianu)
Bezpečnostní experti - Distribuce zaměřená na penetrační testy a etický hacking.
- 🛡 Distribuce pro etický hacking a penetrační testy
- ⚔️ Obsahuje stovky bezpečnostních nástrojů
- 👨💻 Ne pro běžné každodenní použití
12. Zorin OS, Elementary OS, Pop!_OS, MX Linux
Začátečníci, přechod z Windows - Elegantní systém s prostředím připomínajícím Windows. Skvělý pro nové uživatele.
- 👶 Zaměřeno na uživatele přecházející z Windows/Mac
- 💻 Snadné rozhraní, rychlé, pěkné GUI
- 👨🏫 Většinou postavené na Ubuntu/Debianu
🧠 Shrnutí rozdílů:
| Distribuce | Pro koho? | Stabilita | Aktualizace | Složitost |
|---|---|---|---|---|
| Debian | Servery, zkušenější | Vysoká | Nízká | Střední |
| Ubuntu | Začátečníci, běžní uživ. | Dobrá | Střední | Nízká |
| Mint | Uživatelé z Windows | Dobrá | Střední | Nízká |
| Fedora | Vývojáři, geekové | Střední | Vysoká | Střední |
| Arch | Zkušení, přizpůsobení | Nízká | Vysoká | Vysoká |
| Manjaro | Uživatelé chtějící Arch | Dobrá | Vysoká | Nízká |
| openSUSE | Servery, vývoj | Vysoká | Podle verze | Střední |
| Gentoo | Hackeři, nadšenci | Vysoká | Vysoká | Vysoká |